Po prvních deštích
V létě na Krétě většinou neprší. Velmi ojediněle. První deštíky přicházejí v září. Na první déšť je natěšená rostlina, které se říká mořská cibule. Jen ucítí vodu ve vzduchu, vystřelí ven ze země a vykvete bíle v celé své nádheře.
Když jsou deště častější a půda se napije, vyrazí tu a tam jakési houby. Jedna mi připomínala babku, jiná pečárku, ostatní netuším. Jíst jsme je neměli odvahu, nejsme zase takoví znalci.
Na přelomu roku
Během zimy, v období, kdy už dost prší, vykvétají mandragory. Kořen a plody této rostliny mají psychoaktivní účinky. Nemůžeme potvrdit, nezkoušeli jsme. Koncem března vytvoří mandragora plody ve tvaru kuliček. Jsou to takzvaná „jablíčka lásky“, o kterých píše král Šalomoun v Písni písní.
Během ledna vykvétá rovněž košatý jasně žlutozelený pryšec.
Únor zelený, nikoliv bílý
Únor rozhází po zeleném koberci mezi olivovníky další kytičky, o kterých píše Šalomoun v Písni písní. Tuto rostlinku nazývá „lilií mezi trním“. Správně se jmenuje sasanka věncová, kvete tu v odstínech od sytě růžové přes fialkovou po tmavě fialovou. A opravdu ji někdy můžete vidět mezi nepříjemně pichlavými keři.
V únoru se tu semtam objeví i další štíhlý krasavec s bílými kvítky, asfodel.
Sluníčko začíná více hřát a probouzí nafialovělé kvítky divoké šalvěje. A spolu s nimi se objeví koberce heřmánku římského. Ten, když se do něj slunce pořádně opře, vydává specifickou libou vůni.
Když mezi zimními dešti vyleze sluníčko, lze rovněž v trávě sem a tam zahlédnout zvláštně zbarvené drobné divoké kosatce. Kombinace žlutých odstínů s fialovočernou. A v závěsu za nimi divoké purpurové mečíky.
Růžový klenot mezi olivovníky
Cistus krétský (nazývaný též skalní růže). Tato rostlinka s voňavými lepivými stonky a lístky obvykle rozvine své něžné růžové pomačkané kvítky v březnu. Je to skvělá léčivka. Má antibiotické a antivirotické účinky a mnohostranný blahodárný vliv na organismus. Když se v létě slunce opře do zdejších kopců, pryskyřice z cistu spolu se šalvějí se silně rozvoní.
Další jarní květy
Ještě můžu zmínit celkem nenápadnou, ale rozkošnou kytičku, co se tu semtam objeví. Je to divoký modřenec chocholatý, podobný modřenci, co rozkvétá na českých zahrádkách.
Další květiny, které mezi zdejšími olivovníky vykvétají, jsou z rodu orchidejí. Zaznamenali jsme tu dva druhy. Drobné kvítky byly dlouho přichystané v poupatech na tu správnou chvíli… kairos… a teplé slunce je přemluvilo konečně k tomu, aby ukázaly svoji krásu.
Letní vůně tymiánu
Začátkem léta, když už slunce nabírá pěkně na síle, rozkvétají tu nízké keříky pokryté fialovými voňavými kvítky, které milují včelky. Je to mateřídouškovec vonný, neboli středomořský tymián. Vůně z něj je pronikavá a med vynikající.
Na jeden olivový háj celkem dost krásy, že?
Mimochodem, víte, jak se řecky řekne „rostlina“? „Φυτό“ (fytó).