Na tento blog se mi nedaří psát tak často, jak bych si přál a v tomto příspěvku mimo jiné odhalím některé z příčin, proč tomu tak je.
Druhá strana života jako "Robinson"
To, že jsem zde na většinu prací sám, si holt vybralo svou daň. Ono v jednom člověku bez těžké techniky zvednout 8metrový stožár, který má na konci 40 kg „závaží“, je samo o sobě inženýrský oříšek. Pro ty, kterým se nechce páku počítat, jedná se o 320 kg, které je nutné dostat nahoru.
Dost dlouho mi trvalo, než jsem vyřešil postup, jak takový stožár bezpečně v jednom člověku vztyčit. Ve třech až čtyřech lidech by to byla práce na cca půl hoďky, pro jednoho to bylo ale několik dní příprav a pak celý den postupného vztyčování.
Při tom všem se ale stalo, že když jsem měl konečně stožár i s větrnou turbínou bezpečně vztyčený, uvědomil jsem si, že jsem zapomněl utáhnout šrouby na listech turbíny. Nechával jsem to až nakonec, protože jsem ještě přemýšlel o přichycení špičky turbíny, která byla od výrobce přichycená dosti chatrně. Nicméně pak jsem se tak zabral do technologie vztyčování a nadšení, že už bude hotovo, že jsem na tento krok úplně zapomněl. ☹
Takže, co teď? Za chvíli se začne stmívat, a to jsem se těšil, že dnes už konečně po několika měsících budu mít pořádnou elektřinu. Osudová chyba byla, že jsem si řekl, že to do setmění zvládnu napravit. Když už jsem měl vymyšlenou a ověřenou technologii zvedání stožáru, tak ho přeci již zvládnu během hodiny složit a znovu postavit, ne? Žel, nervozita z blížící se tmy, a i vyčerpání po několikadenní stresové práci si vybrala svou daň.
Byť jsem měl vše třikrát jištěno, nejslabší článek systému polevil – zlomila se dvoucoulová podpůrná roura- jisticí lano z nepochopitelného důvodu vypadlo z pojistky a v ruce jsem klátící se stožár za další pojistné lanko neudržel. Nakonec z cca 2metrové výšky už za soumraku dopadla větrná turbína i se stožárem na zem.
Ráno jsem obhlédl škody a k mému potěšení jsem zjistil, že listy turbíny se nezlomily. A vůbec na první pohled nebylo vidět, že by došlo k nějakém poškození. Přeci jen výška, ze které to spadlo, nebyla zas tak velká a špička turbíny se zabořila do relativně měkké země. Nicméně, když jsem pak utahoval listy turbíny, všiml jsem si, že hliníková podložka (mimochodem 7 mm tlustá) je mírně ohnutá. To ohnutí bylo opravdu nepatrné. Cca 2 mm, ale tušil jsem, že to nebude dělat dobrotu, a to se i posléze stalo důvodem, proč větrná turbína nefunguje dosud. Narovnat to kladivem jsem se bál. To by určitě prasklo nebo by se materiál příliš oslabil. Doufal jsem tedy, že ohyb nebude zásadní a vše bude fungovat, jak má.
Čekal mě tedy další den příprav, protože jsem musel nahradit ten nejslabší prvek, aby se podobný pád již neopakoval. Znamenalo to vyměnit podpůrnou 2coulovou rouru pro vyrovnání páky za 3coulovou rouru, což byl značný rozdíl v hmotnosti a také důvod, proč jsem to neudělal již dříve. Docela jsem zápasil s tím, jak ve 2,5metrové výšce tuto rouru na hlavní stožár přišroubovat. Opět nebyl by to takový problém, kdyby člověk nebyl na vše sám a nemusel si zároveň vše přidržovat, a přitom silou ve výšce šroubovat. Ale když už si jednou někdo „hraje“ na Robinsona, tak si holt musí nějak poradit.
Nakonec se tedy podařilo a stožár opět stál s již pevně ukotvenými listy turbíny. Když však začal foukat vítr, ukázalo se, že ohyb podložní destičky bude problém. Turbína vydávala nepřirozený zvuk a a bylo zjevné, že otřesy jsou větší, než by měly normálně být. Další nepříznivý faktor byl, že jsem musel na pár hodin odejít pomoci sousedovi sklízet olivy a nemohl jsem turbínu hlídat na místě. Měl jsem ji před odchodem vypnout, tj. zaaretovat, aby se netočila, ale ve stresu holt dělám blbosti a nechal jsem ji točit.
Když jsem se odpoledne vrátil, byl jeden list turbíny zlomený pryč a už jsem jej nikdy nenašel. Navíc se zlomil i ocas turbíny, který jsem našel pár metrů bokem. Vše z důvodu nadměrné vibrace způsobené ohnutou destičkou, a tím nesprávnému rozložení listů turbíny. Silný vítr problém nebyl. Takže bylo nutné objednat nové náhradní díly u výrobce turbíny a tím teprve problémy začaly.
A problematická komunikace s dodavatelem začíná
Víte, když máte problém, který můžete vyřešit sami, stojí vás to sice nějaký čas, možná nějaké prostředky do materiálu, ale jakž takž v rozumné době si poradíte. Ale když jste závislí na dodávce třetího subjektu, tak to může být dosti frustrující.
Hned ten den jsem napsal na technickou podporu, co se stalo, popsal jsem problém, doložil fotky a video a připojil žádost o kalkulaci na potřebné náhradní díly. Když během týdne nebyla žádná odpověď, napsal jsem e-mail konkrétnímu člověku z dodavatelské firmy, se kterým jsem dříve řešil nákup turbíny a který mi hodně pomohl, když byly problémy na hranicích s proclením dodávky. Ten mi odpověděl za dalších pět dní, že není problém, že mi náhradní díly pošlou včetně té kovové destičky a že mám napsat na technickou podporu. Tj. poradil mi udělat to, co jsem udělal hned jako první. 😊
No, tak jsem vyplnil formulář technické podpory znovu a za cca 10 dní jsem dostal zprávu, že není problém a v nejbližší době dostanu informaci o ceně za požadované náhradní díly. Tři dny poté jsem obdržel od zaměstnankyně technické podpory otázku, kterou jsem považoval za velmi hloupou a zbytečnou. Ptala se mě, zda chci kromě toho, co jsem psal, navíc i jejich stožár. Budiš, myslejí se, že jsem totální pako, které neví, , co vlastně chce. Že jsem opakovaně (nejméně 3x) psal, které díly potřebuji včetně fotek a videí asi nějak „přehlídli“.
Ve skutečnosti jsem z jejich stožáru, který jsem původně zakoupil, použil jen velmi malou část a vlastně celý stožár včetně ukotvení do země jsem si vyrobil vlastní. Žel, od doby objednání do realizace taky uplynulo přes půl roku a ukázalo se, že je nutné mít stožár mnohem vyšší, než byly původní předpoklady.
Protože se opět dlouho nic nedělo, odpověděl jsem, že jejich stožár opravdu nepotřebuji a znovu (už asi počtvrté) jsem zopakoval, co už velmi akutně potřebuji. Pro informaci, v tuto chvíli uběhl již měsíc od mého prvního kontaktu s výrobcem větrné turbíny ohledně dodání náhradních dílů.
Ovšem stále se nic nedělo. Tak jsem se následně mailem vždy po cca pěti dnech 4x připomínal, ale furt nic. Takže jsem opět znovu zadal zcela nový požadavek na jejich helpdesk (mezitím uběhl další měsíc), kde jsem opět zopakoval, co potřebuji a popsal, že na předchozí komunikaci nikdo nereagoval.
Poznámka pro ty, kteří si říkají, proč jsem jim už dávno nezavolal. To jsem chtěl udělat ihned na začátku, ale tato firma nikde žádná svá telefonní čísla nezveřejňuje. Takže jediná možnost kontaktu je přes webový on-line formulář, který navíc po odeslání nezobrazí žádné potvrzení o odeslání dotazu, ani e-mailem žádné potvrzení nepřijde. Takže nikdy nevíte, jestli byl váš dotaz vlastně odeslán. Upozorňuji, že se jedná o firmu z Velké Británie! Žádná Čína, Pákistán apod. Přední výrobce větrných turbín s celosvětovým záběrem, který má vlastní vývoj a asi opravdu nestíhají.
A frustrace se stupňuje
Po týdnu po odeslání nového požadavku jsem obdržel e-mail od pracovnice technické podpory s omluvou, že všechny mé předchozí zprávy jim skončily ve spamu. Zajímavé, když jsem dal pouze RE: na jejich dotaz a poslal pouze textovou zprávu. Žádné obrázky, odkazy, přílohy. Ale budiž, to se stane. Že nemají RE: navázáno na on-line systém technické podpory, je další potvrzení, že i nadnárodní výrobce s mnohamilionovými obraty nepovažuje za důležité investovat do základního on-line systému technické podpory. Investici v řádu malých jednotek tisíc euro, aby poskytovali standardní podporu svým zákazníkům, zjevně nepovažují za důležitou.
Co mě ale přišlo ještě obskurnější, je doporučení, které mi jejich technická podpora dala. Ať si náhradní díly objednám v jejich e-shopu. To už jsem šel do vývrtky. Samozřejmě, že jejich e-shop jsem si prošel jako první ještě před tím, než jsem je poprvé kontaktoval. Ve stejné době, kdy jsem hledal telefonní číslo, abych s nimi mohl další postup probrat osobně. Žel, jednu klíčovou součástku, tu kovovou destičku, ve svém e-shopu nemají. Proto jsem ve všech svých předchozích mailech a zprávách zdůraznil, že potřebuji hlavně toto a jestli jsou schopni to dodat. Kdyby mi hned napsali, že toto dodat nemohou, už jsem to dávno vyřešil jinak. Víte, že v ČR je hned několik firem, které vám na CNC stroji vyříznou cokoliv chcete z téměř libovolného materiálu, a to i v množství jednoho kusu?
Na toto jsem reagoval už trochu delším mailem, kde jsem popsal svou nespokojenost s tím, že během tří měsíců nejsou schopni sdělit ani cenu náhradních dílů, natož je poslat. A aby toho nebylo málo, jejich reakce po několika dnech byla, že vlastně neví, co chci.
A poslali hezký obrázek s popisem jednotlivých náhradních dílů. Tento obrázek nemají ani na webu, není ani v technické dokumentaci k turbíně. Proč mi to neposlali už hned v prvním mailu, když měli pochybnosti, co vlastně chci, je mi záhadou.
Koupili byste si něco u takové firmy?
Byl jsem nadšený do jejich technologie. Prošel jsem opravdu hodně nabídek různých typů větrných turbín a tato firma má nejlepší poměr výkon x cena. Turbíny budou asi fakt dobré, žel technická podpora jim celý business kazí. Praktická ukázka, že pro stabilní růst počtu zákazníků je důležitý nejen kvalitní marketing, ale vyladění všech obchodních procesů.
Jak to bude pokračovat?
V době psaní tohoto příspěvku stále čekám na jejich odpověď na poslední odpověď, kde měli jasně uvedeno, kde jejich schématu, co potřebuji. Jelikož na prostou odpověď mailu nikdo nereagoval, zadal jsem znovu (už po čtvrté) požadavek přes on-line formulář. Na to jediné vždy reagovali.
Zatím nevím, zda kvůli ohnutí hliníkového plechu v hodnotě několika desítek euro budu muset koupit novou větrnou turbínu u jiného výrobce v hodnotě několika tisíc euro nebo využiji služeb některého českého výrobce a zaplatí za součástku pár tisíc Kč nebo bude nakonec dobrý konec a náhradní díly mi pošlou. Stále věřím v dobrý konec!
V každém případě jsem už 3 měsíce bez hlavního zdroje elektřiny z důvodu nulové podpory ze strany výrobce tohoto zdroje.
A jak to souvisí s příspěvky na blog?
I když od mého totálního vyhoření uplynuly už téměř dva roky, pořád nejsem zdravotně v pořádku. Nevydržím dělat soustředěnou práci déle než 4 hodiny denně, a to ještě jen s přestávkami. Když to přetáhnu, začne šíleně bolet hlava a řešení jsou buď prášky nebo následný den až dva totálně vypnout. Nejhorší jsou změny plánu a nečekané problémy. Když počítám s tím, že večer už bude pořádná elektřina a pak zjistím, že ještě dalších několik týdnů nebude, tak mě to psychicky totálně rozhodí a nejsem schopen dělat nic. A každý takový nesmyslný mail, který řešení problému opět odsouvá na neurčito mě znovu rozhodí. Je to hrozné, jak jsem nyní labilní. Přitom jsem dříve zvládal řešit tolik kritických situacích zároveň téměř nepřetržitě….
Problémy s elektrikou jsou také příčinou slabého přispívání na blog. Elektřinu mám relativně přes den, kdy ale mohu dělat na zahradě, kde je stále spousta práce. A po setmění, kdy bych mohl dělat u počítače, jsem závislý pouze na baterce počítače, která po dvou hodinách klekne. A jelikož se musím věnovat dvěma firmám, které řídím, řeším primárně firemní záležitosti a na další už pak nezbývá buď mozková nebo bateriová kapacita.
Co z toho vyplývá?
V každé situaci je důležité mít záložní řešení. Čím kritičtější infrastruktura, tím musí být záloha důkladnější. Např. internet platím 3x, třem různým providerům a už několikrát se mi to vyplatilo. Kdybych neměl jiný zdroj elektřiny, nemohl bych zde vůbec fungovat.
Zaimprovizoval jsem, přidal jsem ještě jeden solární panel na karavan, aby se mi již dosluhující baterka rychleji dobíjela. Díky tomu mám alespoň přes den elektřinu na základní potřeby. Ovšem je to značná komplikace a celý 5 kW systém mi už několik měsíců leží nevyužitý ladem. Proto nyní finišuji na zprovoznění solárního pole, které bude mít po dokončení výkon také cca 5 kW.
Jestli se podaří náhradní díly na větrnou elektrárnu koupit, budu mít teď náhradní vrtule a více se už snad nerozbije. Tzn. když mi silný vítr utrhne vrtuli, budu ji již schopný vyměnit okamžitě sám. A když bude nějaký další problém s větrnou turbínou, budu mít solární panely o stejném výkonu a baterie o kapacitě 200 Ah. A pro jistotu mám i diesel agregát s výkonem 7 kW. Takže bez elektřiny nebudu. Ale nejlepší samozřejmě bude, až bude vše fungovat, jak bylo plánováno a snad téměř 12 měsíců v roce budeme schopni fungovat na obnovitelné zdroje energie.
Brzké dořešení trvalého stabilního zdroje elektřiny snad pomůže obnovit i mé vnitřní energetické zdroje, abych opět zvládl pracovat delší dobu v silnějším zápřahu.
Pobavil vás tento článek aspoň trochu? Našli jste s v textu, nějaké podněty pro svou situaci? Láká vás vyzkoušet si takovouto „romantiku“? 😊
